Německý standard plemene

Původ

Burská koza byla vyšlechtěna v JAR z tamních kozích plemen. Malé množství živých zvířat a spermatu bylo dovezeno z Namibie a JAR. V německu byla v rámci křížení určena k založení chovu masitých koz.

Popis

Burské kozy jsou velké masité kozy s dlouhým trupem, širokými, masitými rameny, dobře vyvinutou hlubokou a širokou hrudí, širokým, rovným hřbetem a výraznou pohrudnicovou klenbou a svalnatými dlouhými nohami. Jsou krátkosrsté, jejich základní barva je bílá s částečně červenou beraní hlavou a červenými fleky na krku, hrudi a břichu. Většinou mají rohy a svislé uši.
Mezi burské kozy patří masité kozy s burským podílem větším než 87%.

Míry a váhy

	Kozy	Kozlové
Výška v kohoutku	65-75cm	75-90cm
Váha	65-75kg	90-120kg

Výkon

Burská koza má dlouhé období říje. V průběhu 2 let může až 3x otěhotnět (což se ojediněle stává). Obzvlášť středně tučná zvířata jsou určena k masné produkci. Plné svalstvo na stehnech, hřbetě, ramenou a hrudi je obzvlášť patrné u jehňat. Mají chutné a jemné maso. Burské kozy se díky svému klidnému temperamentu dobře snáší s jinými zvířaty (s ovcemi, koni, kravami) a hodí se ke krajinné péči - likvidují porost

• minimálně jednou ročně otěhotní
• na jeden vrh připadá 1,8 narozených jehňat
• dobré mateřské vlastnosti včetně poskytování mateřského mléka
• klidný temperament
• jehňata denně přiberou o 200 až 250 g.

Chovatelský cíl

Žádoucí je plně osvalená, silná, široká a hluboká koza s dlouhou, široce posazenou a nepříliš silně klesající pánví. Správné ustájení s pevným, nepříliš dlouhým upoutáním je důležité pro dostačující možnost pohybu. Je potřeba dobře udržovat vemena, nezatěžovat je příliš silným tahem, aby byl zabezpečen bezproblémový chov jehňat.
Do chovné knihy mohou být jako čistá rasa zavedeny kozy s burským podílem minimálně ve výši 87,5%. U chovných zvířat se udává dočasný krevní podíl.

 Originální text

Herkunft:

Die Burenziege wurde in Südafrika aus vorhandenen Ziegenschlägen herausgezüchtet. Aus Namibia und Südafrika wurde eine kleine Zahl von lebenden Tieren und Sperma importiert. In Deutschland wurde/wird sie im Rahmen der Verdrängungskreuzung zum Aufbau der Fleischziegenzucht eingesetzt.

Beschreibung:

Die Burenziegen sind große Fleischziegen mit langem Rumpf, breiten, fleischigen Schultern, gut entwickelter tiefer, breiter Brust, breitem geraden Rücken, ausgeprägter Rippenwölbung und muskulösen, langen Beinen. Sie sind kurzhaarig, haben eine weiße Grundfarbe mit teilweise rotem, ramsnasigem Kopf und rote Flecken an Hals, Brust und Bauch. Sie sind in der Regel gehörnt und haben Hängeohren. Als Burenziegen werden Fleischziegen mit mehr als 87 % Burenanteil anerkannt.

Maße und Gewichte:

	Ziegen	Böcke
Widerristhöhe	65-75cm	75-90cm
Gewicht	65-75kg	90-120kg

Leistung:

Die Burenziege hat einen weiten Brunstzyklus. Eine dreimalige Ablammung in 2 Jahren ist möglich und wird vereinzelt erreicht. Mittelrahmige, tiefe Tiere sind für die Fleischproduktion besonders geeignet. Die volle Bemuskelung an Keule, Rücken, Schulter und Brust zeigt sich besonders bei den Lämmern. Schmackhaftes, zartes Fleisch. Die Burenziegen sind wegen ihres ruhigen Temperamentes problemlos mit anderen Tieren (Schafen, Pferden, Kühen) zu halten und eignen sich in der Landschaftspflege zur Bekämpfung der Verbuschung.

• mindestens eine Ablammung pro Jahr
• 1,8 geborene Lämmer pro Lammung
• gute Muttereigenschaften einschließlich Milchleistung - ruhiges Temperament
• tägliche Zunahme der Lämmer von 200 bis 250 g. Zuchtziel:

Gewünscht wird eine voll bemuskelte, kräftige, breite und tiefe Ziege mit langem, breit angelegtem und nicht zu stark abfallendem Becken. Eine korrekte BeinsteIlung mit fester, nicht zu langer Fesselung ist für eine gute Marschfähigkeit wichtig. Eine gute Ausbildung des Euters mit nicht zu dicken Strichen ist erforderlich, um problemlose Lämmeraufzucht zu gewährleisten. Zur Herdbucheintragung gelten Ziegen mit mindestens 87,5 % Burenanteil als reinrassig. Der jeweilige Blutanteil ist bei Zuchttieren anzugeben.